Přiletěli havrani, Mišutko.
Přiletěli, když jsi ještě dýchal.
A včera jsem si černou růži koupila,
ale to jsem ještě netušila...
Černý háv se snesl na celé město.
Přiletěli havrani, Mišutko. Líbí se ti?
Nespij, dívej se přece...
Dýcháš tak klidně, musím tě hladit.
Víš, hodíš se k té černé růži. Jednou tě vyfotím, jak u ní sedíš.
To bude krása. Tolik se těším. Mám z vás obou radost.
Láskou Tě chci zahřát. Cítíš to? No tak, nespij, Mišutko.
Přiletěli havrani, pamatuješ?
A vidíš tu růži?
Nelíbí se ti? Ale proč?
Ráno mraky byly krvavé... já už jsem to tušila.
Nemohla jsem na to myslet. Ne, to nejde.
Nechtěla jsem ty mraky vidět. A havrany? Ty už vůbec ne.
Ach ne...
Tu růži nevyfotím s Tebou. Už ne.
Už nikdy.
Nechci tu růži! Nechci nic!
Jen Tebe znovu na okně.
Mišutko... Mišutko můj.
Vrať se.
Zeptejte se
před 11 lety