Díl první

...A tak odjíždím z toho bytu a pomalu se probírám. Zapaluji si další cigaretu, protože v puse pořád cítím tu kyselou chuť vodky a citrónu, které se asi nikdy nezbavím.
Je to jako krev, která nejde umýt. Je to jako špína, kterou ze sebe smývám ve vaně tak dlouho, dokud vydržím dýchat v té horké páře smíchané s kouřem.
Vítr je příjemný. Zavírám oči na prázdné silnici a představuju si, že vjíždím do protisměru a čelně narážím do jiného auta. Pěkně pomalu... Hraje hudba a já koukám na ty oči naproti, které mě vidí poprvé a naposledy. A i přes ten náraz vypadají docela klidně a smířeně s osudem.
Otevírám oči, ale v protisměru nejedu a auto nevidím ani před sebou, ani ve zpětném zrcátku. Dnes nejsem ve formě. Poslední návštěva mě dost vysílila a navíc se pořád nemůžu dostat do své kůže. Je to vůbec "moje kůže"? Co když to, co dělám nad ránem, je moje pravé já? Já? Kdo to je? Dost těch zbytečných otázek. Nikdo na to zatím nepřišel. Jsem dokonale maskovaná.

Rozloučení

Těmito posledními fotkami se oficiálně loučím se svou stoletou kamarádkou.

Až ji budou odvážet, uleví se mi. Ale na to, jak je stará fungovala ještě hodně dobře.

Sbohem a šáteček!

Nebo by se spíš víc hodilo "Ať žije retro!"

Zapomenutá

Retro malba z dílny TL

Pokojíček

Rozdíl Natálčina starého a nového pokoje:

Tajemný dům

Z dílny TL:

Trio

Jedna lepší než druhá :))

Silvestrovské oslavy

A je tady Silvestr.
Po práci se tak rychle připravujeme, až jsme byly hotové už o půl páté odpoledne! Objednaly jsme si proto s Peťou pizzu a pro každou dvě pivečka.
Tady jsme se pro začátek vyfotily:


Na osmou hodinu jsme zašly do Metra, kde pro nás bylo připraveno pěkné občerstvení.

Hrála super kapela Rolling Stones rivavel.

Bavily jsme se dobře :)

A čím víc bylo hodin, tím jsme se bavily lépe:

Stříbrné ozdoby oslovily všechny:

Před půlnocí nám přinesli i láhev šampaňského:

Po půlnoci jsem si zahrála fotbálek (u toho jsem ale nefotila) a vyrazila jsem na cihlák asi okolo druhé, kde měli Hawai party :)

A kam za mnou přišel Tomík

Konec...