Ze včerejška na dnešek jsem spala asi tři hodiny. Ráno jsem měla oči jak tenisáky. Jsou moc citlivé na velký přísun soli. Říká, že prý je to pauza, a když se zeptám, jestli to znamená, že "spolu nejsme vůbec" nebo že "jsme spolu, ale jen na chvíli vydechneme", odpovídá, že spíš ta první možnost. Prý nad tím takhle nepřemýšlel. To by mě zajímalo, nad čím teda přemýšlel, když chtěl být sám. V práci dnes i přes deficit spánku pracuji na 120 procent. Jen pracovat a nemyslet na to. Domlouvám se na popracovního panáka, ale v zápětí prohlašuji, že nikam nejdu, protože začnu ode dneška abstinovat. Nevím, jestli se tomu mám smát nebo brečet.
Kdyby nebylo chlastu, asi by se to nikdy nestalo.
Zeptejte se
před 11 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat